Historie panství

Z archeologických výzkumů vyplývá, že oblast dnešního městyse Liteň byla osídlena odpradávna. První zmínka hovoří v roce 1195 o tvrzi Valdek, která stála na místě nynějšího statku. Pramen z roku 1324 již hovoří o dvou tvrzích – Mladotovské a Valdecké (druhá byla později přestavěna na zámek). Tvrz patřila rodu Buziců a posléze Janu Týncovi – byl to velitel karlštejnské posádky, který bojoval na straně krále Zikmunda proti husitům. Jeho potomci užívali tvrze do roku 1530, kdy se zde na padesát let usídlili Kapounové ze Smiřic. Z nich vynikl Petr Kapoun ze Smiřic, který byl hejtmanem kraje a významným mužem království. Během dalších staletí tvrz střídala majitele (patřila Budovcům z Budova, Vratislavům z Mitrovic, hrabatům z Bubna). V roce 1639 se Litní přehnala švédská armáda a obec vypálila. Hrabě Kunštát z Bubna a Litic nechal ve 2. polovině 17. století přestavět tvrz na zámek. Od poloviny 17. století se v Litni usazují židé. Umožil jim to Jaroslav, hrabě Kuňata z Bubna, který roku 1680 založil židovský hřbitov. Synagoga, postavená roku 1648, byla ve 20. století přestavěna na hasičskou zbrojnici.

Dalších úprav se zámek dočkal počátkem 18. století za Zuzany Vratislavové z Mitrovic. Ta dala přestavět zámek a vystavět zeď kolem zámeckého parku, vybudovat salu terrenu či opravit kostel.

Svou podobu se čtvercovým nádvořím dostal zámek na konci 18. a počátku 19. století za Brechlerů, rytířů z Troskovic. Ti panství pozvedli na největší statek v Čechách. Zřídil se zde požární sbor a Liteň se stala rušným kulturním centrem. Roku 1842 prodal Vincenc Brechler liteňské panství svobodnému pánu Karlu Ferdinandovi baronu Puteanimu. Ten zámek dále rekonstruoval a modernizoval a v roce 1850 prodal panství průmyslovému podnikateli z Poličky Josefu Františku Daubkovi.

Za působení Daubků zažívá zámek a hospodářství největšího rozkvětu. Postavili pivovar se sladovnou, velký lihovar – vše vybavené nejmodernější technologií. Přivedli sem železniční dráhu a Liteň se stává jedním ze „vzorných velkostatků království“. Ze zámku, který prošel posledními úpravami v letech 1892 a 1906 učinili Daubkové objekt zájmu pražských umělců, kteří se podíleli také na stavbě a výzdobě dodnes stojící a využívané rodinné hrobky. Rodu Daubků patřilo liteňské panství do roku 1948 (s výjimkou let 2. světové války), poté jim bylo zabaveno a po roce 1989 vráceno v restituci.

Roku 1931 se do rodiny Daubků přivdala pěvkyně Jarmila Novotná. Rodina obývala pokoje v Čechovně. Novotná sem zvala klavíristy a dirigenty, aby s nimi studovala nové role, hlavně však pro ni Liteň znamenala oázu odpočinku mezi vydatným cestováním. Po její smrti v roce 1994 zde spočinuly její ostatky vedle urny jejího manžela Jiřího Daubka.